Tento fakt potvrzují statistiky Eurostatu i domácí analýzy, nejde o jeden konkrétní důvod, ale o kombinaci několika faktorů, které se v posledních letech nepříznivě protnuly.
Zde jsou hlavní příčiny:
1. Extrémní náklady na bydlení
Bydlení v Česku ukrajuje z rodinných rozpočtů největší krajíc.
Poměr cen k příjmům: Česko se dlouhodobě řadí mezi země s nejméně dostupným vlastním bydlením v EU.
Nájemné a energie: I když ceny energií po energetické krizi klesly, stále zůstávají na vyšší úrovni než v minulosti. Pro mnoho domácností (zejména ve velkých městech) tvoří náklady na bydlení i více než 30–40 % čistých příjmů.
2. Disproporce mezi mzdami a cenami (Drahota)
V Česku došlo k fenoménu, kterému se lidově říká "specifický trh".
Růst cen vs. růst mezd: Zatímco ceny zboží a služeb (potraviny, drogerie, telekomunikace) se rychle dotáhly na úroveň Německa nebo Rakouska, mzdy za nimi stále výrazně zaostávají.
Inflační šok: V letech 2022 a 2023 mělo Česko jednu z nejvyšších měr inflace v EU. To drasticky snížilo reálnou kupní sílu obyvatel.
3. Struktura ekonomiky (Levná práce)
Česká ekonomika je stále do značné míry závislá na průmyslu a subdodávkách s nižší přidanou hodnotou.
Nízká marže: Firmy, které vyrábějí komponenty pro zahraniční značky, si nemohou dovolit platit tak vysoké mzdy jako firmy, které prodávají finální, drahý produkt.
Odliv zisků: Velká část zisku vytvořeného v ČR odchází do zahraničí ve formě dividend mateřským firmám, místo aby se vracela do mezd nebo investic v tuzemsku.
4. Vysoké zdanění práce
Ačkoliv se často mluví o nízkých daních z příjmu, celkové zdanění práce (včetně sociálního a zdravotního pojištění, které platí zaměstnanec i zaměstnavatel) je v ČR poměrně vysoké.
To znamená, že náklady zaměstnavatele na pracovníka jsou vysoké, ale to, co zaměstnanci skutečně přistane na účtě (čistá mzda), je v porovnání s těmito náklady relativně nízké.
5. Změna spotřebního koše
Češi tradičně hodně utrácejí za "nezbytnosti", které jsou u nás drahé.
Potraviny: Kvůli oligopolní struktuře trhu (pár velkých hráčů v zemědělství i maloobchodu) jsou ceny potravin v poměru k platům velmi vysoké.
Shrnutí v číslech: Zatímco průměrný obyvatel bohatší západní země po zaplacení nájmu, jídla a složenek disponuje částkou, která mu dovoluje cestovat nebo investovat, v ČR se značná část populace nachází v režimu "od výplaty k výplatě", kde jakýkoliv nečekaný výdaj (oprava pračky, nedoplatek za plyn) ohrožuje rozpočet na zábavu.
Zajímavost: Podle indexů kupní síly si Čech za svou průměrnou mzdu koupí výrazně méně zboží a služeb než Němec, přestože nominální ceny v obchodech jsou často identické.
Kvíz: Máte se jako na Západě?
Zjistěte, jak si vedou vaše finance na volný čas v porovnání s Evropou.
1. Kolik procent příjmu vám zbude po zaplacení bydlení a energií?
Více než 70 % (Standard bohatších zemí)50 % – 70 % (Český nadstandard)
Méně než 50 % (Česká realita drahého bydlení)
2. Když chcete jet na týdenní dovolenou k moři nebo na hory:
Zaplatím to z běžné měsíční výplaty bez omezení.Musím na to několik měsíců cíleně šetřit.
Je to pro mě finančně téměř nedosažitelný luxus.
3. Kolik peněz můžete měsíčně utratit čistě za zábavu (kino, restaurace, koníčky)?
Více než 10 000 Kč (cca 400 €)2 000 – 10 000 Kč
Méně než 2 000 Kč
Komentáře