Zde je žebříček těch, kteří v průměrné evropské společnosti „nejvíc dřou“ podle odpracovaných hodin:
1. Absolutní vítěz: OSVČ se zaměstnanci
Tato skupina trvale drží prvenství ve všech evropských zemích bez výjimky.
Týdenní průměr: V EU odpracují v průměru 47 hodin týdně (v Česku a Polsku je to často přes 50 hodin).
Proč: Nesou odpovědnost za firmu, lidi a legislativu. Nemají proplácené přesčasy ani pevnou pracovní dobu.
2. Sektorové srovnání: Kde se dře nejvíc?
Pokud se podíváme na odvětví, nejdelší pracovní týden mají lidé v těchto oborech:
Zemědělství, lesnictví a rybolov: Průměrně 42–43 hodin. Je to dáno sezónností a závislostí na počasí, kdy se pracuje „dokud je vidět“.
Stavebnictví a doprava: Průměrně 40–41 hodin. Zde jsou nejčastější legální i neformální přesčasy.
Ubytování a stravování (HORECA): Oficiálně kolem 39 hodin, ale v realitě jde o sektor s nejvyšším podílem nevykázaných hodin.
3. Geografičtí „dříči“ (státy)
Když srovnáme průměrné pracovní týdny napříč Evropou, žebříček vypadá takto:
Řecko: Průměr 41 hodin (nejvyšší v EU).
Polsko a Rumunsko: Průměr 40,5 hodiny.
Bulharsko a Srbsko: Těsně pod 40 hodinami.
Česko: Pohybuje se kolem 39,5–40 hodin
Pro srovnání: V Německu je průměr 34 hodin a v Nizozemsku jen 32 hodin (kvůli masivnímu rozšíření zkrácených úvazků).
4. Specifická skupina: „Working Poor“ v nekvalifikovaných profesích
I když manažeři a podnikatelé tráví v práci nejvíce hodin, největší fyzickou a psychickou „dřinu“ zažívají lidé v nízkopříjmových profesích s více úvazky.
V Evropě přibývá lidí, kteří mají dvě až tři práce, aby pokryli životní náklady. Tito lidé často odpracují 60+ hodin týdně, ale v oficiálních statistikách se objevují jako dva nebo tři samostatní „pracovníci s kratším úvazkem“, což jejich skutečnou dřinu opticky maskuje.
.
Komentáře