Řemesla

https://www.organiclab.cz/workshopy/

Stavební a konstrukční řemesla

1. Tesařství – Mistr tesař.

2. Zednictví – Mistr zedník.

3. Pokryvačství (střešní krytiny) – Mistr pokrývač.

4. Klempířství – Mistr klempíř.

5. Truhlářství – Mistr truhlář.

6. Kamenictví – Mistr kameník.

7. Kovářství – Mistr kovář.

8. Betonářství – Mistr betonář.

9. Sklenářství – Mistr sklenář.

10. Obkladačství – Mistr obkladač.

Kovové a mechanické řemeslné práce

11. Zámečnictví – Mistr zámečník.

12. Nástrojařství – Mistr nástrojař.

13. Hodinářství – Mistr hodinář.

14. Strojařství – Mistr strojař.

15. Puškařství – Mistr puškař.

Dřevozpracující řemesla

16. Řezbářství – Mistr řezbář.

17. Košíkářství – Mistr košíkář.

18. Loutkářství – Mistr loutkář.

Textilní a oděvní řemesla

19. Krejčovství – Mistr krejčí.

20. Ševcovství (obuvnictví) – Mistr švec.

21. Klouboučnictví – Mistr kloboučník.

22. Čalounictví – Mistr čalouník.

23. Tkání – Mistr tkadlec.

Kožedělná řemesla

24. Koželužství – Mistr koželuh.

25. Sedačkářství (výroba sedel) – Mistr sedlář.

26. Brašnářství – Mistr brašnář.

Potravinářská řemesla

27. Pekařství – Mistr pekař.

28. Cukrářství – Mistr cukrář.

29. Řeznictví – Mistr řezník.

30. Vinařství – Mistr vinař.

31. Sladovnictví a pivovarnictví – Mistr sládek.

Umělecká řemesla

32. Zlatnictví a stříbrnictví – Mistr zlatník/stříbrník.

33. Gravírování – Mistr gravér.

34. Keramika – Mistr keramik.

35. Sochařství – Mistr sochař.

36. Malířství – Mistr malíř.

37. Restaurování – Mistr restaurátor.

38. Vitrážnictví – Mistr vitrážista.

Ostatní řemesla

39. Kořenářství – Mistr kořenář.

40. Svíčkařství – Mistr svíčkař.

41. Mýdlařství – Mistr mýdlař.

42. Tkadlectví – Mistr tkadlec.

43. Výroba hudebních nástrojů – Mistr loutnař/strunář.

44. Papírnictví – Mistr papírník.

45. Knihařství – Mistr knihař.

K čemu slouží Cechy?

Řemeslný cech je organizace nebo společenství řemeslníků, kteří se sdružují za účelem ochrany svých profesních zájmů, zajištění kvalitní práce, vzdělávání nových členů a vzájemné pomoci. Cechy byly tradičně součástí středověkých a novověkých měst, kde regulovaly podmínky pro provádění určitého řemesla a stanovovaly pravidla pro výrobu, obchodování a chování svých členů.

Cechy měly různé úkoly, mezi které patřily:

1. Kontrola kvality – zajištění, že výrobky vyhovují stanoveným standardům.

2. Ochrana členů – pomoc řemeslníkům v těžkých časech, například v případě nemoci nebo ztráty zaměstnání.

3. Vzdělávání – cech organizoval školení, mistrovské zkoušky a poskytoval učňovské místo pro nováčky, kteří se chtěli naučit danému řemeslu.

4. Ochrana před konkurencí – regulace počtu řemeslníků v určitém městě nebo oblasti, aby nebylo příliš mnoho lidí, kteří vykonávají stejnou profesi.

Cechy měly také svou hierarchii, která zahrnovala různá stupně členství, jako byli učeň, tovaryš a mistr. V dnešní době jsou některé cechy stále aktivní, i když jejich role se změnila a jsou spíše zaměřeny na profesní podporu a ochranu tradice daného řemesla.

Mistrovství řemesla

Nejvyšší mistr řemesla je v tradičním pojetí odborník, který dosáhl vrcholu ve svém řemesle, a to jak po stránce praktické, tak teoretické. Je to osoba, která má rozsáhlé zkušenosti, vysoké dovednosti a znalosti daného řemesla, a zároveň je schopná předávat své umění mladším generacím nebo kolegům. Nejvyšší mistr řemesla není jen zručný pracovník, ale i pedagog a nositel tradic.

V mnoha zemích a řemeslech existují různé úrovně odbornosti, které vedou k titulu „nejvyššího mistra“. Tyto úrovně se liší v závislosti na daném řemeslu, ale obvykle zahrnují následující etapy:

1. Učeň: Začátečník, který se učí základům řemesla. Učeň pracuje pod vedením zkušenějších řemeslníků a získává dovednosti a teoretické znalosti. Obvykle se jedná o několik let praxe.
   
   

2. Mistr (zručný řemeslník): Po absolvování učňovské fáze a složení odborných zkoušek se člověk stává mistrem svého řemesla. Mistr je plně kvalifikován a schopný vykonávat všechny úkony svého řemesla na vysoké úrovni. Mistr má větší samostatnost a může se rozhodnout pro vlastní podnikání nebo práci na výjimečných projektech.
   
   

3. Nejvyšší mistr (nebo mistr řemesla): Tento titul získává řemeslník, který se nejen osvědčil svou odborností, ale také prokázal schopnost učit ostatní a být odborným garantem ve svém oboru. Nejvyšší mistr má obvykle i další roli, jako je vedení školení, poradenství a stanovování standardů pro dané řemeslo.
   
   

K tomu, aby se někdo stal nejvyšším mistrem, obvykle musí:

• Mít dlouholeté zkušenosti v daném oboru, obvykle 10 a více let.

• Ovládat všechny techniky a dovednosti související s řemeslem.

• Prokázat schopnosti pedagogické a organizační, například vedení školení nebo mentorování nových adeptů.

• Skládat odborné zkoušky, které potvrzují vysokou úroveň odbornosti a znalostí v daném řemesle.

• Některé systémy, zejména v historickém pojetí, vyžadovaly i úspěšné absolvování mistrovské zkoušky, která zahrnovala praktické a teoretické zkoušky a často i vytvoření vzorového díla.

Pokud řemeslo umožňuje různé specializace, může se titul „nejvyššího mistra“ vztahovat na konkrétní oblast řemesla, například v kovářství nebo tkalcovství, kde existují různé specializace a kategorie mistra.